Hrad Egri je jedním z nejoblíbenějších muzeí v Maďarsku a hlavním symbolem Egeru

Gotický biskupský palác vám vypráví příběh hradu, v podzemním tunelovém systému Kazemat poznáte každodenní život hradních vojáků v 16. století, z kopce Kálvária můžete obdivovat úchvatný výhled na město. Hrad je obrovský. Můžete ho objevovat i individuálně, ale prohlídka, kde je vaším průvodcem opravdový egerský bojovník, nabízí mnohem víc zajímavých příběhů. 

Gotický biskupský palác

Gotický biskupský palác je jedinou budovou uvnitř hradních zdí hradu Eger, který existoval již v 16. století. Dům tentokrát fungoval jako hlavní stan, István Dobó zde naplánoval strategii slavné bitvy v roce 1552.

Přestože je budova orientovaná k nádvoří, má na západní straně také okno, odkud bylo možné velmi dobře vidět tureckou armádu. Před Egerskými vojáky se otvíral tehdy neuvěřitelně strašidelný obraz: panorama bylo totiž podobné tomu dnešnímu, ale údolí místo domků bylo zaplněno tureckými stany. Turci o tom samozřejmě věděli a dokonce se pokoušeli využít svou sílu: každou noc vykřikovali různé nadávky na maďarské vojáky a snažili se je přesvědčovat, že na takovou přesilu nemají, že oni jsou neporazitelní, ať se vzdají  a jen tak snad budou moci přežít. Usínat každý večer s tímto výhledem a krušnými zážitky určitě nebylo nic příjemného.

Kvůli této nevšední podívané vznikaly různé a velmi odlišné odhady ohledně počtu nepřátel, protože egerští vojáci věděli jen to, že kamkoli se podívají, všude se nacházejí Turci, a nemohli také tušit, jak daleko za kopce se jejich tábory táhnou. Ve skutečnosti však Turci neměli o nic širší tábořiště směrem k západu než to, co bylo vidět z oken, tím delší byl ale tábor na jihu, kde vozy bojovníků stály dokonce u obce Füzesabony, asi 15 kilometrů od hradu Eger!

V paláci nesoucím gotické i renesanční prvky jsou dnes výstavy, sál hrdinů v přízemí, v patře pak najdete galerii představující historii hradu, která určitě stojí za návštěvu.

Sál hrdinů

Sál Hrdinů v přízemí hradního paláce měl v té době poněkud více depresivní atmosféru než dneska, v době bojů totiž fungoval ještě jako kaple, kde strávili svou poslední noc ti, kteří byli odsouzeni k smrti. Kresby na zdi z této doby jsou ještě dodnes k vidění.

Místnosti dominuje hrob hradního kapitána Istvána Dobó, obrovské sochy hrdinů stojí kolem něj, jakoby chránili paměť kapitána. Je zajímavé poznamenat, že hrob je prázdný, Istvan Dobó byl pohřben na území dnešního Slovenska, v obci Ruská (maďarsky: Dobóruszka), na panství rodiny. Hrob v Egeru však představuje vhodnou památku pro největsího hrdinu Egeru a navíc znamená i velkou pomoc dnešnímu člověku: plochý reliéf na něm je jediným důvěryhodným obrazem Istvána Dobó. Věřte tomu nebo ne, jeho výška v té době byla nadprůměrná!

Podívejte se na seznam jmen v zadní části haly, byli to hrdinové, kteří se účastnili obléhání, i když seznam samozřejmě není úplný. Největší moc mezi nimi byla tehdy pravděpodobně v rukou klíčníka Imre, protože  jeho klíče otevřely dveře do vinného sklípku hradu - on měřil víno hospodským.

Kasemata

Kasemata je název tajného systému podzemních chodeb, který hrál klíčovou roli při vítězství maďarských vojáků nad Turky během obléhání v roce 1552.

Výstava Kasemata ukáže návštěvníkům tajemnou a fascinující tvář Egerského hradu. Kasemata jsou tajné podzemní chodby, jejich výstavba proběhla v letech kolem 1570 s účelem zajištění bezpečného pohybu hradních vojáků mezi baštami. Vojáci v tunelech pátrali  i po Turcích, kteří prováděli vrtání šachty. Ve slavném románu Gézy Gárdonyi Egerské hvězdy se hlavní postava Vicuska dostala do hradu těmito chodbami.

Vstup do Kasemat je od brány Setét.  Nejprve se ocitáme v prostorných kasárnách, kde můžeme obdivovat staré stavební kameny. Na první poslech to možná nezní moc zajímavě, ale ve skutečnosti je to vzrušující cesta časem, podlehneme-li pokušení a přemýšlíme o tom, že tyto kameny ještě „viděly“ boje zblízka! Možná i kapitán hradu István Dobó sám hleděl z okna, které je v těchto prostorách dnes vystaveno. Představte si za stovky let starými mřížemi oken turecké vojáky a popusťte uzdu dvé fantazii!

Egerské hvězdy – román a realita

Když vstoupíme dále systému chodeb, narazíme na výstavu Egerské hvězdy – román a realita. Je pravda, že kvůli tomu musíme nejprve jít nahoru, abychom se mohli znovu schovat pod zemí. Není architektura hradu krásná?  Výstava představuje knihu a samotnou bitvu fascinujícím interaktivním způsobem. Můžeme poslouchat přísahu kapitána Dobó přímo z jeho úst, můžeme prozkoumat rozpůlenou bombu, abychom pochopili jak funguje, a když už to víme, můžeme hned jednu i nechat vybuchnout! Udělat to můžeme pochopitelně  jen virtuálně, ale přece jen to stojí za to! Podíváme-li se na malé věci, můžeme dokonce najít i prsten Jumurdzsáka, což opět hraje centrální roli v románu. Pojďme se trošku podívat okolo, všude kolem nás se totiž táhnou široké kamenné stěny; popustíme-li uzdu fantazii, málem uvidíme maďarské vojáky spěchat tunelem a chránit Egerský hrad!

Tip:

Nezapomeňte na svetry nebo jiné teplé oblečení, protože je v podzemních chodbách docela chladno i při největších letních vedrech.

Vrch Kalvárie

Vrch Kalvárie je nejvyšším bodem uvnitř pevnosti, z jehož vrcholu se otevírá úchvatné panorama. Pod námi leží město, v dálce se tyčí vrcholy hor Národního parku Bükk a za jasného počasí vidíme i nejvyšší horu Maďarska, Kékestető. V létě , když je hrad otevřen až do pozdního večera, odtud uvidíte nejkrásnější západ slunce v Egeru!

Historie vrchu Kalvárie se datuje od roku 1828. Tehdejší arcibiskup Egeru, János László Pyrker, chtěl zřídit národní poutní místo v městě, a jedním z jeho lokalit se stal vrch Kalvárie se třemi kříži na vrcholu. Kopec se opravdu stal oblíbeným mezi poutníky a díky jeho úchvatnému panoramatu je často zmíněn jako nejkrásnější kostel v Egeru.

Zvláštností je, že ačkoli byly původně na křížích umístěny tři korpusy, o tom víme ze spisů z doby jejich stavby, později nebyly zmíněny. Tyto postavy se někdy, nějak navždy ztratily a my se snad už nikdy nedozvíme, proč. Další  zajímavostí je počet zastavení na křížové cestě na kopci. Zatímco církev uznává 14 zastavení, v Egeru jich vidíme pouze 7, a příčina je i v tomto případě nejasná. Předpokládá se, že arcibiskup Pyrker chtěl, aby se Kalvárie stala jedinečnou a neobvyklou - pokud to byl opravdu jeho záměr, beze pochyby uspěl, vždyť se o tom mluví až do současnosti.

Panoptikum

V Panoptiku, které se nachází pod tzv. zemskou baštou (Föld-bástya) hradu Eger, máte možnost se osobně setkat s postavami ze slavného románu Egerské hvězdy. Při cestě dolů si dávejte dobrý pozor na schody, protože svah byl přizpůsoben jiným potřebám v té době!

V podzemí hradu nás přivítají slavné postavy románu, jsme v jakémsi  Madame Tussauds v Egeru, kde hvězdami jsou hvězdy z románu Egerské hvězdy. Poznejte hradního kapitána Istvána Dobó zblízka, podívejte se – doslova – do očí tureckému bojovníkovi. Když jste si vychutnali pohoštění sultána Sulejmana, sestupte ještě níže do tajného tunelu! Tento kraťoučký úsek pochází z nejstaršího období existence hradu, a je tak nedotčený, že dno chodby není ani zakryto, takže můžeme chodit přímo po kopci, na kterém byl hrad postaven!