Zvláštní archaická atmosféra
Arcidiecézní knihovna v Egeru byla založena v roce 1793 hrabětem Károlyem Eszterházy, a v té době bylo raritou, že instituce byla otevřena i pro širokou veřejnost. Od druhé poloviny šedesátých let osmnáctého století otevření knihovny předcházela rozsáhlá sbírka knih, kdy byli místní profesoři požádáni o to, aby sestavili seznamy s literaturou, po které toužili, aby je vyhledali a zakoupili pro knihovnu. Instituce nakonec zahájila provoz s 16 000 svazky. Mnoho soukromých sbírek bylo sloučeno do inventáře knihovny, včetně té od Károly Eszterházyho po jeho smrti. Dnes se celá sbírka knihovny rozrostla na 170 000 svazků!
A jaká úžasná sbírka to je...
Nejstarší dokument pochází z roku 1048, jedná se o ručně psaný kodex, sbírku dokumentů papeže Lva IX. Vedle toho jsou v knihovně uchovávány takové kuriozity, jako jediný úplně autografický dopis od Mozarta v Maďarsku, nebo třeba Danteův kodex, z nichž jsou na světě jen tři kusy. A ani jsme se nezmínili o albu Barkóczyho, nebo o kodexu Sacrobosca, astronoma krále Matyáše, které jsou zde také k vidění. Přesněji řečeno k vidění jsou pochopitelně jen kopie těch pokladů, neocenitelné originální verze jsou chráněny v nedobytných trezorech.
Podle pravidel knihovny je možné vypůjčovat si dokumenty vzniklé po roce 1960, starší lze studovat v místě, ale k těm nejstarším je potřeba schválení od vedení knihovny.
Vzhledem k tomu, že se jedná o obrovské poklady světového významu, dokumenty vzniklé před rokem 1500, jsou uchovávány za zavřenými dveřmi, aby i další generace mohly hrdě říci, že se mnoho z nejcennějších dokumentů Země nachází v Egeru!